Navigace

Obsah

Znak obce Žilov

 

Trojdílný štít černý, stříbrný a červený, ve stříbrném poli modrá pravěká ryba Acrolepis gigas, (největší ryba mladších prvohor, asi 270 milionů let stará)

 

Znak obce žilov

 

Nejproslulejším nálezem karbonské paprskoploutvé ryby ze Žilova je Acrolepis gigas. Objev tohoto nevšedního jedince se datuje do roku 1872, kdy byl Žilov a jeho okolí zasažen velkými dešti a následnými povodněmi. Ze zvětralých pískovců byla tehdy vyplavena obrovská, tzv. sférosideritová konkrece ve tvaru protaženého zploštělého bochníku, na níž rozeznal Prof. Antonín Frič z Národního muzea v Praze šupiny a část ocasu vyčnívajícího na jednom konci z kamene. Obrovská konkrece, která měla přes jeden metr délky, byla opatrně tři týdny vyprošťována ze země laborantem Národního muzea v Praze panem Šťaskou. Po převezení do Národního muzea došlo k preparaci ryby a postupnému jejímu sestavování z množství rozpadlých kousků. Celá preparace trvala několik měsíců a výsledkem je krásný otisk a protiotisk jedné z největších paprskoploutvých ryb, které se v karbonu na Světě našly. Profesor Antoním Frič ve svém světově proslulém díle „Fauna der Gaskohle und der Kalksteine der Permformation Böhmens“ vědecky souborně zpracoval a vyobrazil nálezy živočichů z mladších prvohor a rovněž popsal i unikátní nález obrovské ryby ze Žilova a rybu pojmenoval Acrolepis gigas. Ryba má torpédovitý tvar těla krytého poměrně drobnými silnými šupinami kosočtverečného tvaru. Šupiny jsou navíc velice zdobené výraznými brázdami a valy. Velice dobře jsou zachované párové i nepárové ploutve. Utváření čelistí napovídá, že se jednalo o dravce, který se živil menšími paprskoploutvými rybami, obojživelníky a dalšími drobnými obratlovci. I když část ocasní ploutve je odlomena, lze říci, že celý jedinec byl asi 125 cm dlouhý. Tato mimořádná fosilie se stala v roce 2000 ústředním motivem znaku i praporu obce Žilov.